Jak se zakládala Církevní sekta Tomáše Pfeiffera – SJZ

30. 03. 2019

T. Pfeiffer – příběh žáka…

 „Navíc se zde objevují jako vždy duševně vyšinutí fanatici, kteří se chtějí zmocnit jeho nauky a svýma nečistýma rukama a myslí nauku poškozují.

Nejen pro další generace uvádím svoji osobní zkušenost a pohled na děje, které byly součástí formování lidské snahy o hledání životních zákonitostí dle filosofie Bytí Josefa Zezulky.

Byl jsem součástí těchto dějů a mimo jiné i společenství DUB téměř 20 let (tedy pouze do doby transformace na církevní sektu). Měl jsem osudovou možnost poznat mnohé a to přímo z vedení, také blízké Josefu Zezulkovi včetně mnohých a to i neznámých žáků, posluchačů a rodinných příslušníků.

 

Jsem si vědom faktu, že podobnou zkušenost a pohled na níže uvedené má i mnoho dalších bývalých členů. Avšak mnozí mají pochopitelné obavy a strach říci na hlas jejich názor a osobní zkušenost. Mohly by býti stejně jako já veřejně dehonestováni, pomlouváni a snad i sektou SJZ v indických (draze zpoplatněných) obřadech „proklínáni“.

Byl bych nerad, aby i moje myšlenky byly slepě přejímány, jistě jsou osobně „zabarveny“ a jistě se mohu mýlit, ale vím, že se vždy snažím hledat jen pravdu.

 

 

Krom mé osobní zkušenosti si dovolím uvést konkrétní fakta i informace o tom, jak se z původně duchovního a nezávislého společenství DUB stala církevní sekta SJZ (Společenství Josefa Zezulky), jejíž prvořadou náplní je víra a uctívání „pověření“.

 

 

Duchovní Universita Bytí – DUB (1994)

 

  • Duchovní Universita Bytí (DUB) byla založena v roce 1994.

 

  • Do založení církevní sekty (SJZ) v roce 2014 (pod kterou byla DUB následně přidružena) byla vždy prezentována pouze a jen jako zcela nezávislé sdružení lidí hledajících životní zákonitosti dle myšlenek J.Zezulky.

 

  • DUB byla opakovaně  T.Pfeifferem prezentována jako „duchovní společenství“, které je zodpovědné vyšším zákonům a nemá nic společného s lidskými „strukturami“( církvemi atd.).

 

  • Mnoho lidí především díky této ryze duchovní „formě“ společenství zcela bez nároku na fin. ohodnocení věnovalo svůj čas, energii a i fin. prostředky pro výstavbu biotronického centra sociální pomoci a dále se spolupodílelo na mnohých projektech atd.

 

  • Svůj čas a peníze členové věnovali mnohdy především proto, že jim byl blízký pohled na „duchovní společenství“, které není vázáno na lidské a mnohdy deformované struktury (církev atd.).

 

  • Tomáš Pfeiffer si však bohužel po sléze slušně řečeno „přivlastnil“ práci, energii i finanční dary lidí, kteří přispívali na Duchovní Universitu Bytí. Toto volné (nevázané na deformované struktury státu) duchovní společenství zcela bez předchozí debaty, souhlasu a vysvětlení jako „mávnutím proutku“ přeměnil na církevní sektu (vložil do struktury státu a založil církevní sektu SJZ). Málo kdo však ví, že tento záměr změny na církevní sektu plánoval již deset let před samotným založením sekty v roce 2014.

 

  • Osobně vnímám tuto „změnu“ jako poměrně velký podvod a neúctu k práci a energii členů volného duchovního společenství. Lidé byly zneužiti a oklamáni. V důvěře přispívali na Duchovní universitu, která však měla být následně (bez jejich vědomí a souhlasu) zásadně změněna. Z dnešního úhlu a zkušenosti nejsem daleko domněnky, že tato „transformace“ a založení církve T. Pfeiffera byl dlouhodobý záměr, kde byla využita energie těch, kteří by na církevní sektu nikdy nepřispívali. Samotná církevní sekta T. Pfeiffera tak byla oficiálně založena až po vybudování centra v Praze a to ve chvíli, kdy již nebylo toliko potřeba „dobrovolníků“.

 

 

Založení církevní sekty T. Pfeiffera – Společenství Josefa Zezulky – SJZ (prosinec 2014)

 

  • Po vybudování sídla DUB bylo jednoho dne (rok 2014) a to zcela bez předchozích informací či diskuse vyžadován podpis pro založení církevní sekty. Nebyl čas se ptát, nebyly žádné informace, nebylo možné jakékoli debaty. Ti co podepsali nevěděli co je obsahem ani smyslem podepisovaných dokumentů.

 

  • Veškeré úsilí i finanční příspěvky těch, kteří před založením církve podpořili nezávislé duchovní sdružení (DUB) byly „zneužity“ a bez jejich souhlasu vloženy do církevní struktury s názvem Společenství Josefa Zezulky (SJZ). Mnohamilionový majetek, na který přispívalo tisíce lidí, je dodnes psán jen na fysickou osobu T. Pfeiffera.

 

  • Ti co se ptali na důvod založení církevní sekty SJZ, či nesouhlasili byly bez možnosti obrany či diskuse okamžitě vyhozeni a následně veřejně označováni jako „černota, špína, Goebelsovská propaganda atd.“.

 

  • Na otázku proč je v základní preambuli sekty SJZ uvedena pouze víra („Články víry“)  T.Pfeiffer odpovídá, že církve jsou založeny především pro prvek víry a nejinak je tomu u nás (v SJZ).

 

  • Josef Zezulka jasně hovoří o víře („Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění“..) a mnohokráte svým žákům říkal, že si výslovně nepřeje, aby jeho osoba byla „oslavována“ vzývána či jakkoli vyzdvihována. I přes tyto myšlenky a přání J. Zezulky byla filosofie Bytí Tomášem Pfeifferem vložena do církevní struktury a dokonce bylo i zneužito jméno Josefa Zezulky (v názvu této církevní sekty).

 

  • V roce 2019 dne 30.3. na slavnosti „Otevřeného nebe“ se T. Pfeiffer prohlásil za 1000 letého duchovního mistra. Ti co nejdou s ním jdou údajně proti Zezulkovi. Stejný den za pomocí údajných „žáků“ Josefa Zezulky sepisuje dokument, kde tvrdí, že je jediný „pověřený pokračovatel J.Z.“.

 

  • K tomuto dokumentu je „náhodou“ přidruženo i tvrzení, že pan Ždímal a Pochylý nemají s vůlí a myšlenkami J. Zezulky nic společného. Mnozí co byly pozváni k tomuto „upsání se“ nevěděli co je smyslem a obsahem podepisovaných dokumentů. Nebylo to poprvé, co věřící podepisovali dokument podstrčený „pověřením“ bez ověření a zcela zapomněli na podstatu filosofie Bytí – kritické myšlení a hledání pravdy.

 

  • Ve stejný den a ve spolupráci s ženou, která jako dítě snad doprovázela maminku k J.Z. (a proto je údajně jeho žákyní), byl opravdový a dlouholetý žák J.Z. Jan Mareš nazván „občasným navštěvovatelem“. T. Pfeiffer se až urputně (na každé stránce, preambuli, listině atd.) snaží „přesvědčit“ své věřící, že je snad  „jediný“ pokračovatel J.Z. Osobně vnímám tuto jeho snahu o „jedinečnost“ jako velmi smutné  konání a neschopnost pokorně přijmout vůli svého učitele, když tato „povinnost“ předat filosofii Bytí byla předána i jiným žákům, proti kterým lživě, agresivně a opakovaně vystupuje.

 

  • Josef Zezulka o „pověření“ dle mého názoru hovoří poměrně jasně – jde o povinnost předávat dál poznání životních zákonitostí – Bytí. Je tedy smutné, že se najdou jedinci, kteří si z „pověření“ dělají jakési oprávnění k jejich osobní nezpochybnitelnosti a jedinečnosti. Podstatou „pověření“ by především mělo být hledání pravdy (vědění), kritické myšlení a snaha o vlastní změnu. Osobně se po zkušenosti s církevní sektou T. Pfeiffera domnívám, že nelze nikdy, ale opravdu nikdy hledat pravdu pomocí víry v pověřeného.

 

  • Postupně se duchovní universita (DUB) vykrystalizovala v církevní sektu T.Pfeiffera, kde je nanejvýš nevhodné upozornit učitele na chybu a to i kdyby se mýlil v zásadních věcech. Zakladatel sekty SJZ se sám pasoval na 1000letého mistra. Odjíždí do Indie kde se jak sám říká nechá vést Šivou.

 

Myšlenky J.Z.

 

 

Odklon církevní sekty SJZ do Indie (2013 – dodnes)

 

  • I přes opakovanou podmínku a naléhání J.Z o udržení čistoty vlivu („je nanejvýš nutné oddělit se a distancovat od starých nauk“) je církevní sekta SJZ pod vedením T.Pfeiffera doslova vtáhnuta (od roku 2013) do Indických magických obřadů – puji. Věřící nekriticky a slepě následují svého „mistra“. Jakákoli kritika je brána jako neúcta k pověřenému a dokonce J.Z. Za tyto obřady věřící sekty SJZ platí desetitisíce (celkově až miliony) a to i přes Zezulkovo jasné sdělení a naléhavou podmínku, že duchovní práce musí být vždy zdarma.

 

  • Mnoho členů „propadá“ Indickým vlivům a v sektě SJZ jsou na pořadu dne otázky jako barva sárí, vykonávání rituálních Indických obřadů atd. Málo lidí ví, že v jedné z prvních návštěv Indie T. Pfeiffer propadá do bezvědomí a více než týden je jeho život v ohrožení. Po návratu vědomí mluví o „vizích a Indické historii“. Domnívám se, že od tohoto okamžiku (neudržení nutnosti čistoty vlivu) bylo ztracena možnost přímého napojení na přinašeče.“

 

  • Po tomto odklonu a neudržení čistoty (založení církevní sekty a spolupodílení se na Indických draze zpoplatněných obřadech) původní duchovní universitu opustilo mnoho a mnoho členů. V sektě T. Pfeiffera (SJZ) zůstávají především ti, co upřednostňují víru v „pověření“ (pověřeného) před kritickým myšlením a hledáním pravdy.

 

  • Naprostý odklon (mnohatisícové platby za údajné duchovní obřady) a otevření se deformovaným vlivům Indické kultury je samozvaným „mistrem“ ospravedlňováno údajným „ctěním“ starých kultur.

 

 

lidstvo si vždy nějak „přizpůsobí“ původně čisté a rovnovážné myšlenky

 

Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče), a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.

ZEZULKA, Josef. BYTÍ : životní filosofie. 2012 ISBN 978-80-85238-85-3

Níže si dovolím uvést další související dokumenty, fakta, vyjádření a otázky vedoucí k okamžitému vyloučení…

 

 

„Nepřijatelné“ otázky

Otázka A.Ž.

Otázka A.Ž. položena a zodpovězena na přednášce v Praze 2.10.2015 Viz archiv BIOVID TV 

 

Když se zakládala CÍRKEV Společenství Josefa Zezulky, vnímal jsem to především jako ochranu možnosti biotronického léčení. Nyní se mi zdá, že jest zastřešujícím „orgánem“ pro všechny aktivity a to i pro DUB. Obracím se tedy na Vás s otázkami týkajícími se nejasností, které mi vyvstávají:

 

1) V úvodním odstavci (zakládající listiny společenství) se píše:
„POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI A ZÁKLADNÍ ČLÁNKY JEJÍ VÍRY“ Není mi jasné, proč v tomto hlavním a úvodním nadpisu je pouze VÍRA? Není to jednostranné? Není víra pouze jeden pól? Proč by tam nemohlo být VÍRA A VĚDĚNÍ?

 

2) Kladu si otázku, zdali by si přál pan Zezulka, aby církev nesla jeho jméno? Můj osobní pocit je, že to může vést ke zbožňování osoby – prostě by to mohlo být příčinou dělení se na „Ježíšovy… Mojžíšovy… Zezulkovy“ … a za dalších 2000 let zase jiné osoby. Proč tedy název nese jméno osoby a nikoliv MYŠLENKU – FILOSOFII BYTÍ? Vždyť v mnoha textech i sám Zezulka zmiňuje, že nejde o něj, ale o tu SPOLEČNOU MYŠLENKU…?

Děkuji A.Ž. (Alexandr Ždímal)

Poslední otázka

Otázka A.Ž. položena na přednášce v Brně 18.10.2015. 

 

Na přednášce (2.10.2015 – viz archiv BIOVID) jste mluvil o tom, že církve jsou VELMI PRVOŘADĚ O VÍŘE, RESP. O VÍŘE OBECNĚ… A NEJINAK JE TOMU U NÁS.
Zezulka vždy říkal: „NEVĚŘTE NIKOMU ANI MNĚ… (kriticky myslete a snažte se pochopit v ROVNOVÁZE)! Tedy proč byla VLOŽENA FILOSOFIE J.Z. DO CÍRKEVNÍ STRUKTURY, jejíž podstatou je velmi prvořadě VĚŘIT ČI OBECNĚ VĚŘIT? (tedy velmi prvořadě jeden pól)
Děkuji A.Ž. (Alexandr Ždímal)

Po této otázce (bez odpovědi) došlo k okamžitému „obřadnímu“ vyhození z DUB a následnému pomlouvání a dehonestaci bez možnosti diskuse a hledání pravdy.

 

 

Názor věřících sekty SJZ na kritické myšlení

Dle členů církve je z duchovního hlediska považováno za nepřípustné upozornit „pověřeného“ učitele na možné chyby v základních otázkách a to i kdyby měl žák pravdu. Více o pověření

Viz. odpověď žáka církve T. Pfeiffera: „Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“

 

 

 

Názory T.Pfeiffera, které by neměly být „zapomenuty“

 

To je osud, jistě ne náhoda, i protože nás vede Šiva tímto způsobem“.

(citace T.Pfeiffer, www.dub.cz/cs/vysilani-z-indie-26-12-2015)

 

V knize „Přinašeč“ T.Pfeiffer o sobě píše: „veškeré mé činy jsou J.Z. jakoby posvěceny“

 

A dále na přednáškách tvrdí, že mu údajně v Indii palmové listy řekly, že „vše dělá bez jediné chybičky“.

 

Každý kdo by si dovolil jen náznakem zpochybnit myšlenky samotného „mistra“, je dle jeho slov „nekonečný hlupák, který se přibližuje temnotě a zlu“.

 

Zakladatel SJZ o sobě ve slavnostní den otevřeného nebe dne 30.3. 2019 prohlašuje, že je „mistr“ a je tu již tisíce let. O těch, co mají jiný pohled na Životní filosofii Bytí s „lítostí“ hovoří jako o psychopatech a dál uvádí:

 „Navíc se zde objevují jako vždy duševně vyšinutí fanatici, kteří se chtějí zmocnit jeho nauky a svýma nečistýma rukama a myslí nauku poškozují. V poslední době se dva takoví výtečníci objevili v Brně. Je mi jich z celé duše líto.“ (zdroj: T. Pfeiffer -www.josefzezulka.cz/pribeh-zaka)

 

Člověk je „krizový tvor“

 

 

……………………………………………………………………………………………………..

 

 

Tímto se od veškerých aktivit církve Tomáše Pfeiffera veřejně distancujeme.

Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv, pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.

ZEZULKA, Josef. ODPOVĚDI. 2014 ISBN: 978-80-85238-46-4

Projekt Umění Bytí

Po zneužití myšlenek J.Z. a odklonu DUB od podstaty filosofie Bytí – hledání pravdy (kritického myšlení), bylo naší snahou dál hledat pochopení životních zákonitostí dle myšlenek J.Z. V roce 2018 jsme založili svobodné a otevřené společenství Umění Bytí.

 

Společenství Umění Bytí je určeno pro ty, kteří chtějí měnit především sebe a být ku prospěchu Celku. Toto duchovní společenství čerpá z myšlenek Josefa Zezulky a jeho tichých pokračovatelů.

V roce 2021 bylo založeno svobodné duchovní společenství IE O UA University (Pro ty co chtějí hledat, žít, mluvit a myslet pravdu – tedy pro rozvoj citového vnímání, vnitřní změnu a  hluboké poznání Životních zákonitostí.).

 

 

Zezulka po žácích vždy žádal aby mu jeho myšlenky zpochybnili

Základem duchovního vzdělávání je otevřená diskuze. V diskuzi se názory tříbí, ujasňují a společným zaměřením na dané téma se nacházejí nové pohledy a východiska. Zezulka vedl své žáky ke kritičnosti, po jeho myšlenkách téměř vždy vyzval hledající k zpochybnění a vyvrácení jeho názoru s odvoláním, že i on se může mýlit.

 

Důvodem jistě byla i snaha, aby lidé jen nevěřili, ale aby také sami přemýšleli. Tvůrčí proces hledání skrze proti argumentaci je jednou z nejstarších duchovních praktik. Nejen že rozšiřuje pohled na dané téma, ale nachází oba póly a přináší tak plné pochopení a znalost – hluboké vědění (rovnováha citu i rozumu).

Cesta je jen jedna – měnit sebe, pochopit…

Osobní zkušenosti nás vedou k vlastnímu poznání a snaze o hledání pravdy. Děkujeme všem a to i těm, kteří zatím setrvávají ve slepé víře, vždyť každý máme svůj čas…

Domníváme se, že církevní struktury jsou jen pouhým výmyslem lidí, pravda a život je nevyžadují.

Snažíme se, abychom naplnili Bytí a Zezulkovu filosofii v rovnováze s celkem, prostotou a jednoduchostí v harmonii s vědomím „Já jsem každý a vše co je i co není“

ilustrace A.Ž.

já jsem každý a vše co je i není

Každý, kdo má odvahu a hledá pravdu s pomocí pozitivní kritičnosti a hlubokého citu, najde odpovědi.

 

Pravda je uvnitř, niterné poznání je získáváno vlastním hlubokým prožitkem – meditací. To je jednotné učení, základ filosofie života – Bytí.

Máš-li to štěstí, že potkáš dobrého učitele, dbej jeho rad, ale vždy nejlepším vodítkem bude Tvoje meditace. To je základ i koruna veškerého duchovního snažení. Ta Ti pomůže vyvarovat se omylů, chybných nebo slabých nauk a nevědomých nebo málo vědomých lidí, kteří se ve své samolibosti vydávají za učitele.

ZEZULKA, Josef. SAMIZDAT před r. 1989

Nikdy nevěřte, a to ani mě. Vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu.

ZEZULKA, Josef. SAMIZDAT : před r. 1989