Církev Společenství Josefa Zezulky (SJZ)

21. 01. 2021

Historie lidského hledání a poznávání

V mnoha a mnoha cyklech života a vesmírného rytmu se lidé snažili hledat cestu k Jednotě (Bohu, Podstatě, Universa atd.).

Každých 2 tisíce let nám zákon života a Jednoty pomáhá a přicházejí ti, kteří svou hloubkou poznání nejsou již jen lidé.

Díky poznání a myšlenkám těchto zrozenců (přinašečů) vznikají nové kulty, náboženství, církve, sekty a formuje se společnost a její další směřování.

 

Avšak pro tvora někde uprostřed vývojových druhů (člověka) není lehké rozpoznat čistotu Bytí a pravou podstatu odkazu přinašečů. Je to až snad nadlidský úkol. Dle rytmu života a vlivu doby se nám tak zatím téměř vždy především zrcadlí vlastní (lidské) deformace, odklon od rovnováhy a pochopení podstaty života (prostého Bytí).

 

Ani tomu snad nemůže být jinak, než že lidé vždy tento čistý zdroj poznání „zabarví“ svým poměrným poznáním a vlastní (ne)vyspělostí.

 

Právě díky platónskému roku a vlivu střídání vesmírného nádechu a výdechu (dob konstrukce a destrukce) dochází k hloubce poznávání nebo naopak k odklonu od rovnováhy a (ne)pochopení odkazu přinašečů.

 

Nic není náhoda, vše spěje dle rytmu života a vývoje zpět do Jednoty.

Stejně tak i vývoj Bytosti a ducha vede skrze stále složitější jednoduchost opět ke zdroji Bytí – JSEM KAŽDÝ – VŽDY A VŠUDE

 

 

Platónský rok – ilustrace A.Ž.

Ti, co vědí, aniž by se museli učit (přinašeči)

 

J.Z.

ilustrace Alexandr Ždímal

Jsme na počátku nového platónského roku, vycházíme z té největší temnoty. Svého vrcholu (čistoty Bytí a poznání) nový „platonský rok“ dosáhne v období dalších 6 až 12 tisíc let v zemi na východ od země české. Pomyslná štafeta je na prahu Vodnářského jara na národu českém (po dobu cca 6 tisíc let).

 

Bylo by více než naivní domnívat se, že lidé „lusknutím prstu“ najdou plné pochopení odkazu dalšího z přinašečů a že nebudou muset nejdříve sami projít vlastními „stíny“ a deformacemi z dob minulých.

 

Jistě se tedy ne náhodou přinašeč zrodil v Brně (a dále pracoval v Praze). Jistě ne náhodou, že se mu ve 33 letech rozevřelo vědomí a aniž by se musel cokoli „učit“, vzpomněl si, kdo ve skutečnosti je (každý, vždy a všude). Zakládá nový léčebný obor – Biotroniku a předává lidem životní filosofii Bytí (poznání životních zákonitostí).

 

Stejně tak zákonitě potkává své pokračovatele, které mu vyšší zákon (osud) vybral a které ve své hloubce poznání ctí a plně respektuje. Tito žáci v rytmu doby krystalizují stav lidství, a to ve všech jeho polohách. Zákonitost života musí zrcadlit nutnost poznávání a stejně tak nutný postup včetně životních zkoušek.

 

J.Z. o víře a nechávání se jen táhnout

 

Církevní společenství SJZ?

V rytmu života a lidského hledání se jistě zrcadlí i jednání jednoho z pokračovatelů (a jediného vyškoleného a Zezulkou „pověřeného“ žáka k výkonu biotroniky) Tomáše Pfeiffera.

 

Ten za pomoci mnoha a mnoha dobrovolníků vybudoval centrum sociální pomoci (kde se pomáhá potřebným) a tiskne knihy a myšlenky J.Z., které se tak mohou dostat ke každému a to nejen v ČR.

 

Dlouhé roky pevně stojí a odolává nástrahám, kterým by ne až tak mnoho lidí odolalo. Odcházíme z dob největšího temna a o to více nás nástrahy a temné vlivy značně prozkouší a jistě budou útočit na ten nejhlubší strach, nevědomost, ego či deformaci (tak jako u každého z nás).

Úděl „roznašeče“ tak není vůbec jednoduchý, pro bytost na stupni člověka téměř nadlidský. Žádný byť jen trochu vyspělý (vědomý) duch by tento úděl jistě sám o sobě nechtěl vykonávat či převzít, jen snad pokud by jej k tomuto údělu přiměl osud, odpovědnost a povinnost vyvěrající z vyššího zákona Bytí.

Nejvyšší forma „roznašečství“ v sobě skýtá již ze své podstaty „háček“ – člověk jako prostředník napojený na samotný „zdroj“ nikdy nemůže ze své vývojové pozice plně pochopit a hloubkou obsáhnout „rozsah a šíři“ jím proudících sil a informací (předávaných skutečností bezrozměrné reality).

 

A tak není snad ani divu a v rytmu dění osudových zkoušek více než po 20letech dochází k zásadní změně. Lidé jsou „pověřeným“ „zataženi“ do Indie a z původně svobodného duchovního společenství se znenadání stává (zakládá bez vysvětlení) církevní sekta – SJZ.

 

I přes podstatu myšlenek J.Z. daleko vzdálených nejen slepé víře (ale i víře „dobré“) byla založena církevní sekta SJZ (Společenství Josefa Zezulky), jejíž náplní je dle zakladatele prvořadě víra.

 

Víra nepotřebuje kritické myšlení a i proto věřící církve následují „pověřeného“ i v jeho osobní (karmické) etapě osudu v Indii. Za údajné duchovní obřady v Indii pod jeho vedením platí obrovské finanční částky. Za úplatu najmou „kněze“, který za pomocí manter a zaříkadel ovlivňuje Život (karmu) k obrazu svému a dle osobních potřeb platícího. Jako kdyby nikdo nepochopil, že cílem filosofie Bytí je poznání a vlastní změna (pochopit příčinu a následek vlastního jednání) a ne ošálit a uplatit události (osud, karmu) k obrazu svému. Avšak mnohem zásadnější je vlivová čistota, která je přetržena. Vždyť základem filosofie Bytí je především prosté Bytí ku prospěchu Života jakožto Celku. Právě v Indii je tento odklon patrný jak snad málokde. Na jedné straně vidíme honosné paláce a meditující a ti samí klidně zapálí haldy pet lahví a ohrozí okolní přírodu či celý ekosystém. O naprostém přelidnění ani nemluvě, hodnota lidského života v této kastovní společnosti nemá v podstatě žádnou cenu. Ne náhodou je Indie jedním z největších znečišťovatelů přírody na Zemi. A nepozná se duchovnost právě tím, jak žijeme a jak se chováme ke svému okolí? Je snad cílem filosofie Bytí jen (či především) vlastní bytostný vývoj?

 

Vložením myšlenek J.Z. a filosofie do struktury (církve) prvořadě hledající víru (povrchovou citovou pasivitu) dochází k postupnému odklonu od hledání pravdy (snaze nenechat se jen táhnout a to třeba i vírou dobrou). Vlastní hluboká zkušenost (vědění) je nenápadně nahrazována vírou v pověření a pasivitu, která víra (a to třeba i dobrá) téměř vždy přináší.

 

Síly temna se vždy snaží vytvořit iluzi a zkratkovitě zjednodušovat poznání a hledání pravdy a to třeba vírou v „pověření nebo pověřeného“. Touto vírou se pak mnohdy ospravedlňuje odklon od hledání pravdy (nenechat se jen táhnout vírou a to třeba i dobrou). Ti, kteří byli určeni, aby dále předávali poznání, mnohdy neudrží čistotu a propadnou vlastní nerovnováze a karmickým vazbám. Postupně jim odklon od čistoty může zamlžit úsudek a schopnost vnímat realitu a děje, kterých jsou následně mnohdy sami strůjci.

 

Avšak vše má svou logiku a vyvěrá z nutného postupu a nutnosti pochopení. Vycházíme z nějakého historického vlivu a osudového i myšlenkového rámce. Aby jsme mohli čistě vyjít dále, musíme se napřed plně vypořádat i s vlastními stíny (karmou a deformacemi), které se „opisují“ do veškerého našeho jednání.

 

Jistě by bez plného a hlubokého pochopení ani nebylo možné dále pokračovat. Musíme se vyrovnat s křesťanskou historií a stejně tak se musíme vyrovnat se všemi deformacemi, které jsme sami vytvořili v rámci celého „platónského roku“.

Bez tohoto plného pochopení deformací církve, víry a starobylých kultur není možné jít ani o krok dále. Je dobré ctít starobylé kultury, protože všechny vycházely ze stejného zdroje. Je však také nutné udržet čistotu a svou účastí (bytím) těmto vlivům nepodléhat a nedávat jim sílu. Domnívám se, že opravdové „ctění“ těchto kultur vyvěrá z pochopení původního čistého zdroje a z plného pochopení následného odklonu, deformací a lidského smlouvání a nepochopení, které v mnohých starobylých kulturách najdeme.

 

Je tedy jenom na nás, zda-li se necháme jen táhnout, nebo staneme-li se sami hybnou silou a budeme se pohybovat vpřed. Je jen naší odpovědností, podlehneme-li pohodlnosti víry (nechat se jen táhnout), nebo najdeme-li odvahu sami vykročit a stát se hybnou silou (hledat pravdu a rovnováhu citu a rozumu).

 

V mnoha a mnoha historických cyklech našich hlubokých dějin nebylo dále předáno a lidé ztratili možnost čerpat z čistého zdroje a směru. Bude se opět historie opakovat?

Najdou odvahu k vlastní změně i ti, kteří mají nést zodpovědnost za čisté předávání životních zákonitostí (hledání pravdy) a kteří se mnohdy zacyklili ve svých názorech i postupech (čímž odklonili hledající, kteří jim pak slepě uvěřili a nechali se „táhnout“ jen nějakou vírou)??

 

Najdou odvahu hledající a pochopí, co bylo smyslem myšlenek J.Z., když říkal, nevěřte ani mně, sami přemýšlejte, hledejte rovnováhu?

 

 

nevěřit, ale hledat pravdu a hlubší a hlubší pochopení

 

Výzva SJZ, žáci a pokračovatelé?

Dne 30.3. 2019 bylo na církevní slavnosti SJZ moje jméno mnohokráte zmiňováno a proti mým (nikde neuvedeným) myšlenkám byla následně veřejně čtena a obřadně podepisována „výzva“.

Ve výzvě nebyla uvedena ani jedna konkrétní myšlenka, názor či citace textu. Ač bych raději vše probral sám osobně, nezbývá mi (vzhledem k faktu, že na moji nabídku setkání nikdo nereagoval), než zareagovat „na dálku“. Dovolím si tedy (vzhledem k faktu, že se o mně a beze mne uvádělo poměrně mnoho zásadních tvrzení)  protagonistům této „obřadní výzvy“ položit níže uvedené otázky se snahou vše osvětlit a hledat jen pravdu (odpovědi rád zveřejním, budou-li nějaké).

 

Mimo jiné se ve výzvě (záznam zde – 1hod 2min) praví:

„Důrazně se distancujeme od aktivit Alexandra Ždímala. a R.P. z Brna, kteří od přinašeče duchovní nauky J.Z. nikdy osobně učeni nebyli a ani ho osobně neznali. Distancujeme se od jejich informací, šířených ve veřejně dostupné  počítačové sítí, které se skutečnou vůlí a skutečným odkazem božího přinašeče nemají nic společného.
Uvedené aktivity pana Ždímala a pana P. jsou způsobilé vést k poškození duchovní nauky, k jejímu rozštěpení, a tím k zamezení čistého předávání duchovní nauky budoucím generacím.
Veřejně vyzýváme pana Alexandra Ždímala. a pana R. P. – zanechte svých aktivit směřujících proti společenství JZ a proti sanátorovi T.P. Zanechte svých aktivit a veřejného šíření informací směřujících ke zpochybňování a narušování jistoty o původním čistém zdroji filosofie bytí a biotroniky. 
Původní čistý zdroj filosofie bytí a biotroniky je reprezentován pouze prostřednictvím sanátora T.P., kterého jediného boží přinašeč Josef Zezulka určil jako svého nástupce a pokračovatele. Respektujte a čtěte vůli božího přinašeče.
Nezbytné ochranné právní kroky byly podmínečně dočasně odloženy, věříme, že na základě zveřejněné výzvy bude této vyhověno a uvedených aktivit bude ze strany A.Ž. a R.P. zanecháno.
Žáci přinašeče Josefa Zezulky – Edita Měštáková, Přibylová a Ivanka

 

Vzhledem k faktu, že tuto výzvu zaštiťují svým jménem pod jejím textem žáci a příbuzní Josefa Zezulky (Ivanka Zezulková, paní Přibylová a paní Měšťáková), požádám je o jejich názor a vyjádření.

 

Na paní Ivanku Zezulkovou bych měl tyto otázky:

Moje otázky vycházejí mimo jiné ze skutečnosti, že jste mi osobně pomáhala a některé informace uvedené na webu sama korigovala. V souvislosti s „odklonem“ filosofie Bytí do Indie  jsem vnímal, že máte snad i na tuto problematiku stejný názor. Je tedy pro mne opravdu velké překvapení, že se proti informacím na webu takto veřejně ohradíte a dokonce snad uvedením svého jména pod výzvou souhlasíte s tvrzením, že uvedené myšlenky nemají s vůlí a odkazem Vašeho strýce  „nic společného“.

 

Otázky:

 

1)  Vím, že jste mi psala, že jste se o výzvě proti nám dozvěděla těsně před jejím zveřejněním, nedávno jste mi také odpovídala, že jste výzvu nepodepsala (ale i přes to jste pod výzvou stále uvedena a Vaše jméno ji dodnes fakticky zaštiťuje).  Otázka tedy je, zda-li si opravdu myslíte, že můj názor, že duchovní práce a služba musí být vždy zdarma (tedy i v Indii, kde členové SJZ v součtu za ta léta platili snad až miliony), je v rozporu s vůlí a odkazem vašeho strýce (J.Z.)?

 

2) Zda-li si myslíte, že můj názor je v rozporu s odkazem J.Z., když zastávám myšlenku, že podstata směřování filosofie Bytí musí vést k tomu, aby člověk jen nevěřil a nenechal se jen táhnout (a to třeba i dobrou vírou v nějaké církvi), ale že se naopak musí sám stát hybnou silou a posouval se dopředu (aktivní duchovní prací – meditací získávat vědění)?

 

3) Osobně mám také jisté obavy z „rozštěpení a zamezení čistého předávání budoucím generacím“, ale je zde zásadní otázka:

– zda-li k takovému rozštěpení a zamezení čistému předávání povede snaha hledat pravdu, nenechat se jen táhnout vírou (církví SJZ) a neplatit desetitisíce za údajnou duchovní službu v Indii?

– nebo k takovému „rozštěpení a zamezení čistého předávání nedojde spíše tím, že se žáci budou slepě nechávat táhnout (třeba vírou v „pověřeného“) do Indie (kde budou platit desetitisíce za údajné duchovní obřady) a to vše v církvi, jejíž podstatou je víra (kterou váš strýc neměl rád, protože měl rád vědění a chtěl, aby se lidé nenechali jen táhnout a to třeba i dobrou vírou)?

 

Na paní Přibylovou mám tuto otázku:

Myslíte si, že pan Jan Mareš je jen občasný navštěvovatel (a to i přes fakt, že k J.Z. docházel déle než Tomáš a byl J.Z. vyzván k povinnosti předávat dál životní zákonitosti – filosofii Bytí) a naopak Vy, protože jste občas doprovázela Vaši maminku k J.Z., jste jeho žákyně?

(K této otázce ještě doplním, že zde neobhajuji Jana Mareše a ani to, jak tuto žádost J.Z. předávat dál filosofii Bytí naplňoval. Je zde ovšem faktum, že byl J.Z. vyzván a určen…na rozdíl od Vás).

 

Otázka pro paní Měšťákovou bude spíše směřována na pana T. Pfeiffera:

Tedy Vážený pane Pfeiffere, byla paní Měšťáková v plnosti obeznámena (vzhledem k jejímu věku a zdraví si nejsem jistý, jestli by sama mohla získat informace) s mými myšlenkami a postoji, nebo jste ji předal jen vlastní pohled a část vážící se k faktu, že jste byl jako jediný J.Z. vyzván k předávání a vedení Biotroniky (což jsem nikdy nezpochybnil)?

 

 

Otázka na „žáky a pokračovatele“, kteří výzvu podepsali:

Myslíte si, že bez uvedení jediné mé myšlenky, názoru či citace textu je správné podepsat výzvu a to aniž byste se obeznámili s obsahem myšlenek uvedených na webu, proti kterému byla tato „obřadní výzva“ konána a Vámi podepisována?

Podepíšete snad vše, co vám bude předloženo „pověřeným“ a to aniž byste se sami zamysleli a kriticky vše promysleli?

Myslíte si, že se tímto způsobem hledá pravda a naplňuje odkaz J.Z.?

Myslíte si, že je důležitější forma, nebo obsah a smysl sdělovaných myšlenek?

Hledáte pravdu?

 

nenechat se jen táhnout vírou, ale hledat pravdu

Umění Bytí

 

I když je vždy třeba dát na misky vah vše dobré a špatné, v tomto případě (i přes mnoho dobrého) nelze být lhostejný a nečinný. Míra nerovnováhy a odklonu, které jsou prezentovány církví SJZ v souvislosti se jménem J. Zezulky, je dle mého názoru naprosto nepřijatelná a zavádějící od samé podstaty filosofie Bytí – hledání pravdy.

 

I přes opakovanou snahu SJZ i „pověřeného“ poněkud překrucovat mé myšlenky, démonizovat mne, posílat na mne právníky a i přes zmanipulování blízkých J.Z. pro obřadní výzvu, se na mém vnitřním postoji nezměnilo absolutně vůbec nic.

 

Osobně se stále domnívám, že nikdo, ale opravdu nikdo (tedy ani „pověřený“, nebo církev nesoucí jméno J.Z.), bude-li za „duchovní obřady“ platit (tedy například za placené „zaříkávače“ v Indii, kteří se snaží mantrami ovlivňovat Život k obrazu svému a potřebám a přáním plátce), či bude-li se jen nechávat táhnout (a to třeba dobrou vírou nebo „pověřeným“), nemá se skutečným odkazem a vůlí Josefa Zezulky nic společného.

 

Církevní sekta T. Pfeiffera (SJZ) vznikla podpisy věřících, kteří ani mnohdy nevěděli co podepisují (neznali obsah a smysl). Stejně tak i „Výzva“, která mimo jiné byla kamuflována záštitou lidí, kteří s ní nebyli patřičně obeznámeni, někteří se podivuhodně vydávali za žáky J.Z. a u jedné z nich nejspíše došlo k poněkud nevhodné manipulaci samotným zakladatelem.

 

 

Každý kdo hledá pravdu by si měl položit tyto otázky:

 

Nechají se snad věřící táhnout „pověřeným“ kamkoli a „upíší“ se čemukoli?

 

Jak je možné, že nikomu v SJZ nepřijde podivné smlouvat se zákonem odrazu (karmou) a ještě za toto jednání draze platit indické zaříkávače manter?

 

Může být snad něco ještě více vzdálené kritickému myšlení, vlastní aktivní změně a hledání pravdy (filosofii Bytí)?

 

 

A-Ž  21.01.2021

hledat a žít Pravdu – A.Ž.

.